Kámen na Hradišti

09.10.2018

No, takových kamenů na hradištích je... ale tohle je  hradiště s velkým H a jedná se o část města Znojma. Dnes stojí trochu stranou a má stále spíše vesnický charakter, ale dřív než nějaké Znojmo vůbec vzniklo, tady už v 9. století tu stála mohutná velkomoravská pevnost ovládající rozlehlé území u nás i na rakouské straně. Za její hradbou byly dva kamenné kostely, sídliště, dílny a vně opevnění pohřebiště. Někdy v 10. století bylo Hradiště vyvráceno Maďary a mocenské centrum se přesunulo na protější návrší, kde vznikl přemyslovský hrad se známou rotundou sv. Kateřiny. Hradiště zůstalo duchovním centrem, kontinuálně osídleným od pravěku po současnost.

Kdysi jsem zavítala ke klášteru, ale vzpomínám si jen na všude připomínanou Velkou Moravu říznutou barokem a to není můj šálek čaje. Letos jsem proto raději vyšplhala na ostrožnu nejblíž k městu, hned proti přemyslovskému hradu. Jen tak na procházku - v poledne, cestou vinoucí se suchou strání z chládku Gránického údolí. Stojí tu dvě sakrální stavby, slibující krásný výhled. Ta větší, růžová je zajímavá svým oválným půdorysem. Jde o poutní kostelík sv. Antonína Paduánského. Byl vystavěn před r. 1662 z popudu křižovnického probošta a císařského rádce Tomáše ze Šlesinu a vysvětil ho samotný pražský arcibiskup. Dnes stojí trochu osamocený v koutku travnatého plácku a snad i proto působí malebným a smířlivým dojmem. Vedle něj, jen tak v trávě, leží kámen, který láká k usednutí.

Také je tu sám - nikde v okolí se balvany nepovalují. Když si ho prohlédneme lépe, nelze se ubránit dojmu, že je přeražený a snad kdysi stával. Zbytek v zemi v pravém dolním rohu zapadá do výkusu ležící části kamene. Nic víc, než domněnka. Geolog Václav Cílek ve své knize Kameny a hvězdy nechává zaznít myšlenku, že se jedná o raně středověkou, ještě předrománskou stélu. Faktem zůstává, že z nějakého nám neznámého důvodu se právě jemu vyhnul osud jiných velkých kamenů, tj. nebyl rozbit na stavbu čehokoli jiného. A to i když přímo vedle něj postavili kostel. Ať už kámen stál, nebo odvždy ležel jako stůl, je krásný. Zasvěcení sousední kaple sv.Antonínu z Padovy může a nemusí být nápovědou k rozluštění energie místa. Antoníček je světcem celého světa. Patronem pro znovunalezení věcí, celé řady profesí, pomocníkem v každé nouzi - ale také při neplodnosti a za šťastný porod, patronem zamilovaných, manželství, dětí a žen, zejména těhotných. Plodnost, láska, spojení muže a ženy... a kámen jako lože? Nu, já tu byla sama a za bílého dne, tak zůstalo jen u fantazií.

Na opačném cípu ostrožny stojí kaple sv. Eliáše. Dojdete k ní úzkou pěšinkou mezi zahrádkami. Je to malá stavba s velkým výhledem, už jen pro něj stojí za to se sem vydrápat. Proč bylo třeba skálu posvětit? Svatý Eliáš je starozákonní prorok, který je zvláštní hlavně tím, že nezemřel. I Ježíš zemřel, ale Eliáš ne. Byl přímo vzat na nebesa, aby dlel s Bohem. "Prorok Eliáš povstal jako oheň a jeho slovo plálo jak pochodeň" (Sir 48,1). Ve sporu s Baalovými kněžími o to, kdo je pravý bůh, navrhl důkaz: "Budete vzývat jméno svých bohů a já budu vzývat jméno Hospodinovo. Bůh, který odpoví ohněm, ten je Bůh." Svůj oltář i obětinu nechal třikráte polít vodou - asi měl rád výzvy. ..."dnes se pozná, že ty jsi Bůh Izraele a já jsem tvůj služebník a že jsem toto vše udělal na tvůj příkaz. Odpověz mi, Hospodine, odpověz mi. Ať tento lid pozná, že ty, Hospodine, jsi Bůh, a že jejich srdce obrátíš zpět." Vtom spadl Hospodinův oheň a pohltil oběť i dřevo, ba i ty kameny a hlínu, dokonce i vodu ve strouze vypil (1. Král. kap.18). Vidíme tedy, proč je Eliáš spojován s nebeským ohněm. Znáte Eliášův oheň námořníků, kterému seveřané říkali Lokiho oheň? Neškodný jev, který ale za určitých okolností připravuje cestu úderu blesku. Proto je Eliáš v lidové tradici spojován s Perunem hromovládcem, jak připomíná cedulka na kapli citující Ottův slovník naučný, který uvádí další příklady z balkánského folklóru. Umím si představit, že ostroh vysoko nad řekou a celým krajem byl ideálním místem pro ohňové rituály a hrotitá skalka sama mohla přitahovat blesky. Studený Eliášův oheň může vznikat i na vyvýšeninách, když bouřkový mrak nasává elektricky nabité částice ze země, které kloužou a stoupají až k nejvyššímu bodu, kde se projeví slabou září.

Na Hradišti stále probíhá výzkum tempem, který omezené nadační prostředky umožňují. Kdo ví, jakých objevů se ještě dočkáme. Ostrožna směrem k městu je každopádně kouskem přírody, zahrádkou korunovanou dvojicí kaplí - kostelík. Místem pro piknik, který vám vnese mír do duše.