Kaple chebského hradu

29.04.2019

Výlet do Chebu je trochu jako výlet za hranice. Chebsko se stalo součástí zemí Koruny české až v r. 1322 a součástí Československa až v prosinci 1918. Silou, ne dobrovolně. V roce 1930 se k české národnosti hlásilo 11% obyvatel města. Náměstí se svými honosnými a zhusta hrázděnými domky nedává zapomenout, že tady vládli němečtí kupci. Mnohé rody (např. Šlikové) měli své městské paláce v Chebu, podobně jako v Praze. Pro svou polohu mezi Říší a Čechami kráčely městem dějiny a asi každý ví, že v Chebu zamordovali Albrechta z Valdštejna. Každý kousek starého města stojí za návštěvu, dnešní článek však bude jen o jediné perle. Trochu černé, trochu bílé románsko- gotické kapli sv. Martina, sv. Erharta a sv. Uršuly.

Římský král a císař Fridrich I. Barbarossa ( 1122-1190) Chebsko vyženil se svou první ženou, prostopášnou Adélou z Vohburgu. Poslední velký římsko-německý císař nechal hrad velkoryse přestavět a z této přestavby se dochovala Černá věž, zbytek paláce a právě kaple ve stylu štaufské gotiky. Zvenku je to taková hutná kostka, ale o to překvapivější je interiér. Kaple je dvouprostorová. Dolní část zasvěcená sv. Martinovi, zčásti zapuštěná pod úroveň terénu a určená zřejmě pro běžné obyvatele hradu, je těžší a zemitější. Mohutné románské žulové sloupy podpírají strop, prostor je jen málo osvětlený. Horní kaple sv. Erharta a sv. Uršuly s vlastním vstupem je lehká, světlá, zaklenutá křehkými lomenými oblouky. Schodiště spojující dnes obě patra je pozdějšího data a původně byly oba prostory striktně oddělené. Kaple prošla náročnou rekonstrukcí a dnes září skoro jako nová, můžeme obdivovat jemné detaily kamenické výzdoby, žasnout nad arkádovým sloupem s kanelovaným dříkem, nad jemnou hrou světla a stínů. 

Mám to štěstí, že když přijedu do Chebu, je většinou hnusně, turistů málo a místu se mohu obdivovat téměř nerušeně. Kaple byla postavena roku 1188 na místě starší sakrální stavby z vohburgské etapy hradu, část zdiva tohoto staršího kostelíka je k vidění v dolní kapli. Řadu stavebních i historických informací o kapli a dalších chebských památkách najdete na stránkách encyklopedie.cheb.cz. Doporučuji projít si obrázky, je tam i nákres hlavic sloupů od chebského měšťana a bývalého kata Karla Husse. Tento sběratel, léčitel, znalec mincí a botaniky se přátelil s Goethem, svoji jedinečnou sbírku věnoval později Metternichovi na Kynžvart a stal se zde kustodem prvního veřejného muzea u nás.  

Energie tohoto místa bývá popisována pomocí dialektiky pojmů světlo a tma ve dvojicích temné románské patro x světlé gotické nebo černá věž x bílá věž (kaple). Lákavá je myšlenka duchovního zasvěcování, kdy adept ze tmy vychází nahoru ke světlu. Ve středověku přece platilo rovnítko světlo je Bůh. Jenže schodiště propojující obě patra i šestiboký otvor ve stropě, kudy dolů proniká světlo z vyšších sfér, nebyly původním stavitelským záměrem. Dvě oddělené kaple pro dva různé světy aneb ani před Bohem si nejsme rovni. V přirozeném řádu věcí je, že jedni jsou doslova výš než druzí, obklopeni světlem a nádherou. Nepřekročitelné společenské rozdělení trojího lidu, boží řád. Ty se modli, ty ochraňuj, ty pracuj (latinsky Tu ora, tu protege, tu labora). Nikdo netrpí frustrací, že nedosáhl společenského vzestupu (protože zpravidla není možný). Muž a žena spolu nebojují o vůdčí postavení v rodině nebo jakousi rovnoprávnost. Od narození do smrti víte, kde je vaše místo a co máte dělat. Taková je chebská kaple. Kamenný řád a nevyslovená otázka: víš, kam patříš? po čím boku stát a kde jsi mezi svými?