Krypta kostela na Louce

01.10.2018

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava (Louka, Znojmo) je vcelku nenápadný, barokně přestavěný kostel v areálu Louckého kláštera. Klášter je dnes především monumentální barokní stavba, naprostá dominanta jižní části města, zejména při pohledu z okolních obcí. Je nádherný. Klášterní kostel vedle toho vypadá jako chudý příbuzný. Zvlášť, když si uvědomíme, že vidíme jen torzo původně zamýšlené barokní přestavby kláštera, tj. necelou polovinu. K takovému rozmachu bylo zapotřebí místo a právě proto dnes klášter stojí v podstatě vedle kláštera původního.

Do kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava jsem už párkrát nakoukla. Ono najít na Moravě kostel otevřený je spíš pravidlo než výjimka. Bílá omítka, barokní oltáře... nic, co by mě úplně ohromilo. Jenže - pod kostelem je románská krypta a ta mě lákala moc. Kamarádi říkali - není problém, po mši ti pan farář odemkne, on je fajn... Jenže mně se řadu let nepoštěstilo být na místě ve správný čas nebo jsem se ostýchala. Letos to vyšlo. V rámci národní výstavy mečíků a jiřinek. Fakt. Na plakátu stálo, že je možné si prohlédnout i kostel. Výstava končila v den naší návštěvy. Vzala jsem synovce a vyrazili jsme. První problém - vzala jsem foťák bez baterky, ta zůstala v nabíječce. Nevadí, mám aspoň mobil - ouha, 14% energie. No nic, budu vám to aspoň vyprávět a na pár fotek taky došlo.

Klášter byl založen r. 1190 knížetem Konrádem II. Otou a jeho matkou Marií Srbskou. Možná v duchu probíráte Přemyslovce od sv. Václava po Přemysla Otakara I. a přemýšlíte, kam toho Konráda nacpat. Bylo to období, kdy knížat z oráčova rodu bylo jako máku a ti moravští se přetahovali o moc s těmi pražskými a trochu jim do toho kecal císař Barbarossa. V tento moment na pražském knížecím stolci sedí znojemský Konrád II. Ota a i když na to má jen dva roky, stane se naším nejvýznamnějším panovníkem 12. století a dárcem prvního zákoníku pro české země. Jeho tetou byla uherské královna, jeho sestra se stala polskou kněžnou. Maminka byla ze Srbska a manželka z Rakous. Kníže s evropským rozmachem. Konrádovo panování ukončila morová nákaza při obléhání Neapole roku 1191, manželství zůstalo bezdětné. Tolik historický úvod.

V kostele jsme byli prakticky sami, jen od jiřinek a mečíků k nám doléhaly dva hlasy. Našli jsme kryptu, vzali za kliku - a bylo odemčeno. Rozsvítili jsme si a prozkoumávali nevelký, ale hutný nebo spíš výrazně hmotný prostor. Velmi zemitý pocit v základech stavby. Sloupky jako by se krčily a podlaha vlnila pod tou vahou. Chladivý vzduch. Ticho. Krása. Když jsme vylezli ven a rozhlédli se, další a další otevřené dveře nás zvaly dál. Empory, kruchta s varhanami, sakristie, opatská kaple a vzhůru po schodech až do krovu boční lodě... další a další místnosti, průchody a výhledy. Všechno zařízené tak, jako by kněz před chvilkou odešel. Zůstala jsem okouzlená.

Druhý den jsme v jiném složení šli na komentovanou prohlídku Louckého kláštera - a krypta je její součástí. Tj. nemusela jsem dlouze čekat, mohla jsem kryptu vidět už před lety jako každý jiný turista. Ale takhle to bylo sladší. Protože jsme do krypty vstupovali samostatným vchodem z "buzerplatzu" bývalých kasáren, mohli jsme vidět i jedinou zbylou část gotické křížové chodby. Naštěstí jí a přilehlé křídlo původního kláštera čeká brzy rekonstrukce. Díky průvodci vím, že nápisy na sloupech vyrili mniši, když byli v kryptě za trest zavření, nebo jsem nepřehlédla otisk tlapky středověkého psa v cihle na podlaze. A poslední sloup je instalován "hlavou dolů", protože nastojato se jim tam s hlavicí nevešel. 

Až někdy zavítáte do Znojma, navštivte i toto malé podzemí. Jak se na Jižní Moravu sluší, ukrývá víno - mešní.