Zřícenina Nístějka

V Krkonoších není moc hradů. Důvod je prostý - v časech, kdy byly osídlovány nejvyšší partie naší země, už stavění hradů vycházelo z módy. Starší tvrze a hrádky ve městech byly později v časech hospodářské prosperity přestavěny na pohodlné zámky. O to příjemnější bylo překvapení, že za humny od pronajaté chalupy jedna zřícenina je.

Dočetla jsem se, že "nístěj" znamená pec. Vůbec vše podstatné o hradu se dočtete na stránkách e-středověk nebo na informačních tabulích přímo na místě. Jsou pěkně zpracované, včetně několika zastavení se zákresem, kde zrovna v hradě stojíte a co tam bylo. Podle nálezů byl hrad založen koncem 13. století, i když první písemnou zmínku máme až z 2. pol. 14. stol. Malinko dobrodružný byl sestup do hradní lednice - vyplašila jsem hejno komárů, vyfotila si játrovku (ne tu paštiku) a honem zpátky na povrch. Další zvláštností hradu je, že stojí na nejnižším místě zalesněného hřbetu, takže pokud nejdete od řeky jako já, je to k hradu pořád z kopce. Majitelé byli Valdštejnové (první písemná zmínka 1369), Vartenberkové a Jenštejnové. Samá zvučná jména. Jako odvážnou označují autoři informačních cedulí hypotézu, že zakladateli hradu mohli být čeští králové.

Proč tu nad Jizerou stavět hrad? Nabízí se odpověď, že to byl hrad strážní při cestě údolím Jizery. Vzala jsem proto do ruky knihu Zemské stezky od J. K. Hrašeho a zalistovala v ní. Nic o důležité cestě podél Jizery. Hraše popisuje cestu ze Semil směrem na Jilemnici a Vrchlabí. Také v knihách Radana Květa je v těchto místech Krkonoš velké bílé nic. Významné cesty ležely víc na východ, podél Metuje do Kladska. Přesto když se podíváme na pomístní jména v okolí, leccos se rýsuje. Vyjděme ze Semil, o kterých se zmiňuje Hraše. Po směru zelené turistické stezky jižně od města přejdeme vrch Varta, lokalitu Strážnice až po vrch Strážník. Odtud cesta podle Hrašeho pokračovala dál na východ k Jilemnici a Vrchlabí. Nás ale zajímá směr severně podél řeky Jizery. Nad soutokem Jizery a Jizerky se tyčí vrch Vartiště a pod ním se nalézají zbytky strážního Mladkovského hrádku ze 13. století. Nad Novou vsí vidíme vrch Na čihadle (číhalo se tu), o něco výš proti proudu leží nad výrazným ohybem řeky právě Nístějka a dál severně nad Jabloncem nad Nisou leží vysoký vrch Stráž. Jak vidno, vartovalo se tu dost. Zda už koncem 13. století, nevím. K Nístějce patřilo jen nedaleké městečko Vysoké a pár vesnic. Sklo se tu začalo vyrábět až koncem 14. stol. Nístějka tou dobou už byla sídelním hradem svých pánů, protože byla pohodlnější než tehdejší Valdštejn. Zajimavé, že se jim zdálo lepší snášet krkonošské zimy v úzkém údolí Jizery, než opravit níže položený Valdštejn. Nístějka asi měla své kouzlo.

A co dnes? Na zdech můžete hledat kriticky ohrožený lopuštík skloněný nebo se brouzdat dole v řece. Po půl hodince naslouchání šumu řeky jsme se vraceli šťastní a občerstvení. Kousek toho kouzla se možná přenesl až k nám. Nevelký, ale dispozičně zajímaný hrádek jednoduše stojí za návštěvu.